Směrnice EPBD IV přináší nové požadavky na energetickou náročnost budov, renovace i využívání fosilních paliv. Jaké změny čekají nové i stávající budovy v EU a kdy začnou platit?
Směrnice EPBD IV: Cesta k bezemisním budovám do roku 2050
V roce 2024 byla přijata revidovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EU) 2024/1275, označovaná jako EPBD IV. Tato legislativa představuje významný krok v evropské klimatické politice a zároveň zpřísňuje požadavky na energetickou efektivitu budov i na postupnou dekarbonizaci stavebního sektoru.
Budovy totiž v rámci Evropské unie dlouhodobě představují jeden z největších zdrojů spotřeby energie a emisí skleníkových plynů. Odhaduje se, že jsou odpovědné přibližně za 40 % konečné spotřeby energie a přibližně 36 % emisí skleníkových plynů souvisejících se spotřebou energie. Současně je zhruba 75 % budov energeticky neefektivních, což znamená, že existuje značný prostor pro energetický audit budov a identifikaci potenciálu úspor energie. Směrnice EPBD IV proto stanovuje dlouhodobý strategický dekarbonizační cíl, který je rozpracován do několika klíčových oblastí, které mají postupně transformovat způsob navrhování, výstavby i renovace budov:
- snížení emisí skleníkových plynů a celkové spotřeby energie, přičemž je uplatňován princip „energetická účinnost v první řadě“
- dosažení klimatické neutrality prostřednictvím ukončování využívání fosilních paliv pro vytápění a chlazení
- urychlení renovací stávajících budov, především těch energeticky nejnáročnějších
- omezení energetické chudoby, která v mnoha regionech EU představuje významný sociální problém
- podpora využívání solární energie a rozvoj infrastruktury pro udržitelnou mobilitu, například prostřednictvím nabíjecích stanic pro elektromobily nebo zázemí pro cyklistiku
Požadavky na nové budovy
Jedním z prvků směrnice je zavedení standardu budov s nulovými emisemi (Zero Emission Buildings – ZEB). Tento standard se vztahuje na novou výstavbu a definuje budovy s velmi nízkou energetickou náročností, které na místě neprodukují žádné emise uhlíku z fosilních paliv.
Směrnice zároveň stanovuje konkrétní termíny zavádění těchto požadavků. Od 1. ledna 2030 budou muset být všechny nové budovy v Evropské unii navrženy a realizovány jako bezemisní. Ještě dřívější termín platí pro veřejný sektor – budovy vlastněné veřejnými orgány musí tento standard splňovat již od 1. ledna 2028.
Dalším důležitým prvkem je integrace obnovitelných zdrojů energie přímo do návrhu budov. Nové stavby musí být navrženy tak, aby byly „solar-ready“, tedy připravené pro efektivní instalaci solárních technologií. Do konce roku 2029 bude instalace solárních zařízení povinná u nových obytných budov a u zastřešených parkovišť.
Směrnice rovněž zavádí požadavek na hodnocení uhlíkové stopy budov v rámci celého jejich životního cyklu. Konkrétně bude nutné vypočítat a zveřejnit potenciál globálního oteplování (GWP), což vyžaduje kvalitní energetický model budovy a simulaci energetického chování. Tento požadavek se bude postupně rozšiřovat:
- pro nové budovy s plochou nad 1000 m² – od roku 2028
- pro všechny nové budovy – od roku 2030
Vedle energetické efektivity se směrnice zaměřuje také na podporu udržitelné mobility. Nové nebytové budovy s více než pěti parkovacími místy budou muset disponovat alespoň jednou nabíjecí stanicí pro elektromobily a zároveň musí být připraveny kabelážní infrastruktury pro instalaci dalších nabíjecích bodů.
Požadavky na rekonstrukce stávajících budov
Vedle nové výstavby se směrnice ve velké míře zaměřuje také na renovaci stávajícího fondu budov, přičemž důležitou roli hraje zejména energetická optimalizace provozu budov a návrh úsporných opatření, které pomohou budovy postupně přiblížit bezemisnímu standardu.
Jedním z hlavních nástrojů jsou minimální standardy energetické náročnosti (MEPS) pro nebytové budovy. Členské státy budou muset zajistit renovaci nejméně efektivních budov tak, aby:
- do roku 2030 bylo renovováno 16 % energeticky nejnáročnějších nebytových budov
- do roku 2033 se tento podíl zvýšil až na 26 %
U obytných budov je přístup formulován prostřednictvím tzv. energetické trajektorie. Ta stanovuje, že průměrná spotřeba primární energie v obytném fondu musí klesnout:
- o 16 % do roku 2030
- o 20–22 % do roku 2035
Přičemž nejméně 55 % tohoto snížení musí být dosaženo renovací přibližně 43 % energeticky nejhorších budov.
Směrnice se rovněž zaměřuje na postupné ukončení využívání fosilních paliv pro vytápění. Již od roku 2025 nesmějí členské státy poskytovat finanční pobídky na instalaci samostatných kotlů na fosilní paliva. Úplné vyřazení fosilních paliv z vytápění budov je pak plánováno do roku 2040.
Dalším nástrojem podpory renovací jsou tzv. renovační pasy budov. Jedná se o dobrovolný systém, který poskytuje individuální plán postupné hluboké renovace konkrétní budovy. Tento plán slouží jako dlouhodobá roadmapa vedoucí k dosažení standardu bezemisní budovy.
Specifické požadavky se týkají také integrace obnovitelných zdrojů energie při rekonstrukcích. Například stávající nebytové budovy s plochou nad 500 m² budou muset instalovat solární technologie nejpozději do konce roku 2027, pokud projdou významnou renovací nebo jiným stavebním zásahem vyžadujícím povolení.
Shrnutí
Směrnice EPBD IV představuje zásadní transformaci evropského stavebního sektoru. Její implementace bude vyžadovat nejen rozsáhlé renovace budov, ale také širší integraci moderních technologických řešení. Klíčovou roli zde budou hrát zejména systémy automatizace budov, inteligentní řízení energetických toků a chytré technologie, které umožní optimalizovat provoz budov a současně zajistit vysokou kvalitu vnitřního prostředí.
Celkově lze říci, že EPBD IV vytváří rámec pro postupnou přeměnu evropského stavebního fondu směrem k energeticky efektivním, technologicky pokročilým a klimaticky neutrálním budovám.
V praxi tak bude stále důležitější systematicky sledovat spotřebu energií, vyhodnocovat provoz budov a identifikovat potenciál pro úspory i renovace. Právě nástroje energetického managementu, jako je Enectiva, umožňují data z budov dlouhodobě analyzovat, optimalizovat jejich provoz a lépe se připravit na rostoucí požadavky legislativy, které směrnice EPBD IV přináší.