Kde města přeplácí za energie, kolik mohou reálně ušetřit i bez velkých investic a kde se skrývá největší úsporný potenciál v městském rozpočtu — často v řádu milionů korun ročně.
Rozpočtový tlak: energie měst v číslech
Energie ve městské infrastruktuře dnes představují jednu z nejvýznamnějších položek rozpočtu.
Výdaje za energie a vodu tvoří v českých městech v průměru přibližně 8 % celkového rozpočtu, a po započtení servisu, údržby a souvisejících provozních nákladů je tento podíl ještě vyšší (někdy 10-15%). Jinými slovy – energetika není vedlejší výdaj, ale významná kapitola sama o sobě.
Nejen to, ale zároveň je to položka velmi citlivá na vývoj trhu. Ve městě Ostrov například mezi lety 2021 a 2022 vzrostly náklady na elektřinu o 82 %, přestože spotřeba stoupla jen o 14 %. To potvrzuje, že se může energetika během jednoho roku stát výrazným rozpočtovým rizikem. K tomu je také nutné přičíst technický stav veřejných budov. Přibližně 75 % budov státních institucí v ČR nesplňuje ani energetickou třídu C a spadá do tříd D a horších. Veřejný sektor tak spravuje jedny z energeticky nejnáročnějších budov v zemi.
Důsledkem je přímá finanční ztráta. Odhady ukazují, že stát přichází jen v budovách ústředních institucí o zhruba 500 milionů Kč ročně. U budov měst a krajů se ztráty odhadují až na 12 miliard Kč ročně. Tudíž nejde jen o technický problém, ale o významný dopad na veřejné finance.
Kde vznikají největší energetické ztráty
Energetická spotřeba měst je koncentrována do několika typů objektů.
Například v Litoměřicích tvoří školství přibližně 40 % celkové spotřeby energie města, sportovní zařízení dalších 30 %. Právě tyto sektory proto rozhodují o celkové energetické městské bilanci.
Zejména zimní stadiony patří mezi energeticky nejnáročnější provozy. Chlazení zde představuje až 50 % spotřeby energie. V České republice je přibližně 170 stadionů s průměrnou spotřebou kolem 900 MWh ročně, přičemž velká část odpadního tepla zůstává nevyužita. Odhadovaný potenciál využitelného tepla dosahuje 44 GWh ročně.
Také veřejné osvětlení často nefunguje příliš efektivně. Analýza v Kralupech nad Vltavou například ukázala provoz odpovídající svícení 6 000 hodin ročně, což je výrazně nad efektivním standardem. V praxi to znamená mnohdy přehlížené zbytečné noční svícení a náklady, které se snadno promítnou do rozpočtu.
Potenciál úspor: kolik lze ušetřit i bez velkých investic
Významná část úspor přitom nevyžaduje rozsáhlé investice. Pouhou změnou provozních postupů, systematickým sledováním spotřeby a úpravou jednání uživatelů lze dosáhnout úspor 10–15 %. Tudíž významný podíl úspor je dostupný prakticky okamžitě (bez přímého zásahu do infrastruktury). Velmi jednoduchým opatřením je regulace vytápění. Snížení teploty o 1 °C znamená přibližně 6% úsporu nákladů na teplo. V případě většího portfolia budov jde o milionové částky.
Pokročilejší řízení přináší ještě vyšší efekt. Prediktivní regulace vytápění založená na modelu budovy a předpovědi počasí přináší úspory 15–20 % energie s návratností přibližně 4–8 let.
Příkladem systematického přístupu jsou Litoměřice. Zavedení energetického managementu zde v letech 2013–2016 přineslo úsporu 22,5 milionu Kč, což představovalo přibližně 60 % ročních provozních výdajů za energie. V tom případě se energetický management stal jedním z klíčových nástrojů řízení rozpočtu, který přinesl viditelné úspory.
Efektivita modernizace: Kde se skrývá největší přínos investic
Technologická opatření mohou přinést další významné snížení spotřeby.
Například výměna přímotopů za tepelné čerpadlo může snížit spotřebu energie o 67 %, ve srovnání s plynovým kotlem až o 76 %. Modernizace veřejného osvětlení na LED technologie obvykle snižuje spotřebu o 40–70 %. Vzduchotechnika s rekuperací dokáže zpětně získat více než 80 % tepla z odpadního vzduchu, což je zásadní zejména ve školách a administrativních budovách.
Psychiatrická nemocnice Bohnice realizovala projekt EPC s investicí 23,5 mil. EUR, který přináší roční úsporu 680 000 EUR. Radnice Prahy 14 po zavedení inteligentního řízení budovy snížila energetickou náročnost o 50 %.
Město Písek investovalo 18 mil. Kč do školských budov a dosáhlo garantované roční úspory 2,5 mil. Kč.
Investice do moderního řízení energií je zásadním krokem k snížení nákladů do budoucna, s poměrně rychlou návratností (a to už v řádu několika jednotek, nikoli desítek let)
Co brání městům v úsporách
Největší překážkou často není technologie, ale nedostatek dat.
Bez průběžného monitoringu je provoz budov prakticky založený více méně na odhadu. Město tak reaguje až na vyúčtování, nikoli na vznikající problém. Což ve výsledku není chyba města, ale protože vůbec není zaznamenán. V některých případech chybí i základní přehled. V Kralupech nad Vltavou například nebylo možné u 44 % objektů dohledat spolehlivá data o spotřebě. V tom případě město fakticky neví, kam jeho prostředky směřují a není možné systematicky postupovat s opatřeními.
Nedostatečná evidence zároveň komplikuje plnění legislativních povinností a zvyšuje riziko sankcí. Tudíž nejde jen o otázku nákladů, ale i odpovědného řízení majetku.
Proč řídit energetiku na základě dat
Energetika se postupně stává strategickou oblastí řízení města.
Data umožňují přesně identifikovat ztráty, prioritizovat provozní opatření a rozhodovat o investicích na základě podložených faktů. Zároveň poskytují podklady pro vedení města a zvyšují transparentnost hospodaření.
Bez dat zůstává energetika pouze nákladem, který město hradí.
S daty se stává oblastí, kterou lze systematicky optimalizovat a s jistotou řídit.
Závěr
Pokud chcete zjistit, jaký reálný potenciál úspor může mít právě vaše město, nabízíme nezávaznou konzultaci v délce 20–30 minut.
Během ní vám na konkrétních příkladech z praxe ukážeme, jak jiná města dokázala snížit náklady na energie o desítky procent, získat přesný přehled o spotřebě a začít dělat rychlejší, jednodušší a správnější provozní i investiční rozhodnutí.
Zároveň uvidíte, jak lze výrazně omezit manuální práci s daty, zjednodušit vyhodnocování provozních dat a získat nad energetikou dlouhodobou kontrolu.