Nová směrnice EU zpřísňuje požadavky na automatizaci budov, energetický monitoring i řízení technologií. Jaké povinnosti čekají vlastníky a správce budov v následujících letech?
Systémy měření a regulace v souladu s EPBD IV
Směrnice EPBD IV (EU 2024/1275) výrazně rozšiřuje požadavky na systémy automatizace, řízení a monitoringu budov. Právě tyto technologie dnes hrají zásadní roli při zvyšování energetické efektivity a zároveň umožňují budovám postupně směřovat k bezemisnímu provozu.
Moderní systémy měření a regulace (MaR) přitom neslouží pouze ke sledování spotřeby energie. Umožňují také průběžně vyhodnocovat provoz technických zařízení a přizpůsobovat jejich chod aktuálním potřebám objektu. V praxi tak často navazují na výsledky energetického auditu budovy, který pomáhá identifikovat hlavní zdroje energetických ztrát a navrhnout opatření pro jejich snížení.
Systémy automatizace a kontroly budov (BACS)
Jedním z klíčových opatření je rozšíření povinnosti instalovat systémy automatizace a řízení budov, označované jako BACS (Building Automation and Control Systems). Tyto technologie umožňují centralizovaný dohled nad provozem budovy a efektivní řízení jejích technických zařízení, například vytápění, chlazení, větrání nebo osvětlení.
Směrnice zároveň stanovuje harmonogram zavádění těchto systémů podle jmenovitého výkonu vytápění nebo klimatizace:
- do 31. prosince 2024 musí být systémem BACS vybaveny nebytové budovy s výkonem nad 290 kW
- do 31. prosince 2029 se povinnost rozšíří také na budovy s výkonem nad 70 kW
Tyto systémy musí být schopny především:
- nepřetržitě monitorovat, zaznamenávat a analyzovat spotřebu energie
- vyhodnocovat energetickou účinnost budovy v čase a identifikovat ztráty účinnosti technických systémů
- komunikovat s dalšími technologiemi a zajistit jejich interoperabilitu
Díky těmto funkcím mohou správci budov lépe pracovat s provozními daty a dlouhodobě optimalizovat fungování technických systémů. Pro analýzu provozu a testování různých scénářů spotřeby se dnes často využívá také energetický model budovy.
Požadavky na obytné budovy
Směrnice EPBD IV se netýká pouze velkých komerčních objektů. Nové požadavky se postupně promítají také do obytných budov, zejména při jejich výstavbě nebo při větších renovacích.
Od 29. května 2026 musí být u nových obytných budov – pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné – instalovány systémy, které umožňují:
- průběžné sledování účinnosti technických systémů
- automatické řízení výroby, distribuce a využití energie
- schopnost reagovat na externí vlivy a optimalizovat spotřebu energie
V praxi to znamená širší využití chytrých řídicích systémů, které dokážou lépe reagovat na aktuální provozní podmínky a efektivněji řídit spotřebu energie.
Individuální regulace teploty
Dalším důležitým prvkem je individuální regulace teploty v jednotlivých místnostech nebo zónách. Nové budovy, stejně jako stávající objekty při výměně zdrojů tepla nebo chladu, musí být vybaveny samoregulačními zařízeními, například termostatickými ventily.
Cílem tohoto opatření je přesnější řízení tepelného komfortu a zároveň omezení zbytečných energetických ztrát. Tam, kde je to vhodné, směrnice rovněž požaduje hydraulické vyvažování otopných soustav, které zajišťuje rovnoměrnou distribuci tepla v budově.
Monitorování kvality vnitřního prostředí
EPBD IV klade důraz nejen na energetickou efektivitu, ale také na kvalitu vnitřního prostředí. Nebytové budovy s nulovými emisemi proto musí být vybaveny systémy, které monitorují a regulují kvalitu vnitřního vzduchu.
U stávajících nebytových budov je instalace těchto systémů vyžadována při větší renovaci.
Od 29. května 2026 musí být monitoring kvality vnitřního prostředí součástí funkcí systémů automatizace budov. Díky tomu lze průběžně sledovat například koncentraci CO₂, teplotu nebo vlhkost a upravovat provoz větracích systémů podle aktuálního využití objektu.
Automatické řízení osvětlení
Směrnice dále zavádí povinnost instalovat automatické řízení osvětlení v nebytových budovách. Tyto systémy využívají například detekci přítomnosti osob nebo zónové řízení osvětlení, což výrazně omezuje zbytečnou spotřebu energie.
Povinnost bude zaváděna postupně:
- do roku 2027 pro budovy s výkonem nad 290 kW
- do roku 2029 pro budovy s výkonem nad 70 kW
Automatické řízení osvětlení patří mezi opatření, která mohou přinést rychlé energetické úspory bez nutnosti větších stavebních zásahů.
Přístup k datům a ukazatel připravenosti budov (SRI)
Důležitou součástí směrnice EPBD IV je také práce s daty. Směrnice proto zajišťuje vlastníkům a nájemcům přístup k údajům z budovních systémů, včetně měřičů energií nebo nabíjecích stanic pro elektromobily.
Současně zavádí ukazatel Smart Readiness Indicator (SRI), který hodnotí schopnost budovy využívat chytré technologie a přizpůsobovat svůj provoz potřebám uživatelů i energetické sítě.
Díky systematickému sběru a vyhodnocování provozních dat mohou vlastníci objektů lépe porozumět jejich energetickému chování a identifikovat další možnosti energetické optimalizace provozu budov.