Vítejte na našem blogu!

Rok 2025 byl pro aplikaci Enectiva ve znamení kontinuálního rozvoje, růstu objemu zpracovávaných dat a stabilního rozšiřování funkcionality pro naše partnery i koncové uživatele. Co se nám spolu podařilo za uplynulý rok: 🚀 32 produkčních nasazení nových verzí (tzv. deployů) Pravidelné aktualizace nám umožnily rychle reagovat na potřeby uživatelů a průběžně zvyšovat kvalitu platformy. V průměru každých 12 dní nasazujeme vylepšenou verzi aplikace. 🧩 Desítky nových a vylepšených funkcí Zaměřili jsme se nejen na nové funkce pro uživatele, ale i na stabilitu, výkon a škálovatelnost celého řešení.

Kde se na zimních stadionech nejčastěji zbytečně přeplácí za energie - a jak tyto ztráty proměnit v dlouhodobé úspory (až v řádu několika stovek tisíc ročně) Provoz krytých zimních stadionů a hokejových arén patří mezi nejenergeticky náročnější typy budov ve veřejném sektoru. Ne proto, že by byly nutně špatně řízené, ale proto, že to vyplývá přímo z jejich provozní podstaty. Zimní stadion musí současně: udržovat velmi chladný a stabilní ledový povrch, vytápět okolní prostory pro komfort hráčů, diváků i personálu.

Nová směrnice EU zpřísňuje požadavky na automatizaci budov, energetický monitoring i řízení technologií. Jaké povinnosti čekají vlastníky a správce budov v následujících letech? Systémy měření a regulace v souladu s EPBD IV Směrnice EPBD IV (EU 2024/1275) výrazně rozšiřuje požadavky na systémy automatizace, řízení a monitoringu budov. Právě tyto technologie dnes hrají zásadní roli při zvyšování energetické efektivity a zároveň umožňují budovám postupně směřovat k bezemisnímu provozu. Moderní systémy měření a regulace (MaR) přitom neslouží pouze ke sledování spotřeby energie.

Kde města přeplácí za energie, kolik mohou reálně ušetřit i bez velkých investic a kde se skrývá největší úsporný potenciál v městském rozpočtu — často v řádu milionů korun ročně. Rozpočtový tlak: energie měst v číslech Energie ve městské infrastruktuře dnes představují jednu z nejvýznamnějších položek rozpočtu. Výdaje za energie a vodu tvoří v českých městech v průměru přibližně 8 % celkového rozpočtu, a po započtení servisu, údržby a souvisejících provozních nákladů je tento podíl ještě vyšší (někdy 10-15%).

A jak tyto ztráty proměnit v dlouhodobé finanční úspory (až v řádu desítek %) Vodárenská infrastruktura patří mezi energeticky nejnáročnější provozy, výhradně protože klíčové technologie pracují v nepřetržitém režimu 24/7. Čerpání, úprava i čištění vody vyžadují stálý přísun energie. V těchto typech provozů pak i malá odchylka v nastavení procesů znamená v konečném důsledku významné náklady na energie. Tyto schované odchylky se pak mohou v absolutních číslech pohybovat v řádech statisíců až milionů korun na úrovni jednotlivých provozů.