Měření spotřeby vody

Mezi měřidla spotřeb energií bezpochyby patří i vodoměry. Jedná se o zařízení, které měří průtočný objem vody uzavřeným potrubím typicky v m3 za dané časové období a z naší zkušenosti vyplývá, že voda patří mezi nejčastější medium u kterého dochází ke zbytečnému plýtvání. Vodoměr pak slouží nejen k fakturačním účelům, ale také jako detekce úniku vody.

Existuje několik účelů pro měření spotřeby vody.

Nejprve zmíníme vodoměr fakturační – použitý pro obchodní styk mezi odběratelem a dodavatelem vody. Takové vodoměry musí být označeny za stanovená měřidla a s periodou pěti let musejí být kalibrovány. Tyto vodoměry musejí být umístěny na každou vodovodní přípojku veřejného vodovodu (nejčastěji mezi ní a vlastní vodovod). Pro rozpočtení spotřeby vody mezi více odběratelů slouží bytový vodoměr.

Provozní vodoměr – slouží k interní potřebě provozovatele. Jedná se o vodoměry v úpravnách vod, vodojemech. Dále pro účel provozů, výroby a to především v průmyslu, mají informativní charakter, nemusí se jednat o kalibrovaná měřidla.

Principy měření spotřeby vody se odvíjí od konstrukce daného vodoměru. Podle umístění převodového ústrojí se rozlišují dva základní typy vodoměrů. Mokroběžné jejichž číselník je plně zaplaven vodou a suchoběžné jejichž soustrojí je umístěno mimo vodu. Poté rozlišujeme tyto vodoměry.

Rychlostní vodoměry: jedná se o nejpoužívanější typy vodoměrů. Měření probíhá na principu působení dynamického tlaku vody na oběžné kolo (rotor). Počet otáček je přímo úměrný objemu prošlé vody. Hodnoty počtu otáček jsou mechanicky nebo magneticky přenášeny na počítadlo (číselník). Na číselníku lze tak přečíst stav vodoměru, tzn. objem vody v m3 za dobu provozu měřidla. Tyto rychlostní vodoměry můžeme dále dělit na dva základní typy, lopatkové a šroubové (Woltmanův).

  • Lopatkové fungují na principu roztáčení lopatkového kola (možno si představit jako malou turbínu). Tyto vodoměry jsou použitelné na průtok do 20 m3 za hodinu. Nevýhodou těchto vodoměrů je malá přesnost měření při malých průtocích.

  • U šroubových vodoměrů je dynamickým tlakem vody roztáčeno speciální šroubové kolo. Tyto vodoměry se používají pro objekty s velkým odběrem vody, více jak 20 m3 za hodinu. Výhodou těchto šroubových vodoměrů oproti lopatkovým je nízká tlaková ztráta a větší přesnost měření.

  • Objemové vodoměry: tyto typy fungují na principu přímého měření objemu prošlé vody, zaznamenávají počet naplnění komor daného objemu vodou. Jedná se o složitější konstrukci oproti výše uvedeným typům. Objemové vodoměry jsou též přesnější. Využívají se při nízkých průtocích (od 2 l za hodinu).

  • Průřezové vodoměry: měří spotřebu vody na principu hydraulického tlaku. U těchto vodoměrů je měřen rozdíl tlaku před a za průtočným profilem. Díky hydraulickým rovnicím je tak odvozena hodnota objemu prošlé vody. Zásadní součástí tohoto vodoměru je škrtící prvek. Jsou určeny pro malé průřezy potrubí, způsobují poměrně značné tlakové ztráty.

  • Tangenciální vodoměry: principielně se jedná o rychlostní vodoměr, rozdílem je, že oběžný prvek zasahuje pouze do části průřezu. Jsou vhodné jako provozní vodoměr například do zemědělských provozů, kde měřidly mohou procházet drobné mechanické nečistoty.

  • Elektromagnetické (indukční) vodoměry: pracuje na principu snímání indukovaného napětí, které vzniká pohybem kapaliny v magnetickém poli. Jedná se o bezdotyková měřidla složená ze snímače (indukční čidlo v potrubí) a převodníku (řídící jednotka vyhodnocující údaje). V průřezu armatury tudíž není žádný mechanický kus. Měření je tak přesnější a nedochází ke snižování tlaku v potrubí.

  • Ultrazvukové vodoměry: tyto měřidla fungují na principu doby průletu ultrazvukového signálu ve směru pohybu vody. Měřidlo se skládá z měřícího úseku a vyhodnocovací jednotky. Jejich výhodou je nízká tlaková ztráta (bez překážky v armatuře). Je možné měřit různě velké průtoky, přesné měření.