Tepelný komfort je stav mysli
Tepelná pohoda je subjektivní pocit. ASHRAE (American Society of Heating, Refrigerating and Air Conditioning Engineers) definuje tepelný komfort jako stav mysli, vyjadřující spokojenost s tepelným prostředím. Z toho vyplývá, že ve vetší skupině lidí obývající stejné prostředí, je pravděpodobnost 100% spokojenosti blížící se nule. I za idealních podmínek z fyziologického hlediska, bude vždy přibližně 5 % obyvatel cítit určitou míru diskomfortu. Proč tomu tak je?
K zachování tepelné pohody dochází při stavu, kdy produkované teplo naším tělem, je rovno teplu, které ztrácíme sáláním, konvekcí, vypařováním, dýcháním a vedením. Vliv na naši tepelnou pohodu má tedy hned několik faktorů a okolní teplota je pouze jedním z nich.
Snižte náklady zvýšením svého tepelného odporu
Pokud chcete snížit náklady na vytápění, zvyšte svůj tepelný odpor. Jinými slovy, oblečte se ideálně ve vrstvách, které lépe izolují díky vícero vzduchovým mezerám. Tenké vrstvy jsou tedy obvykle (lze ověřit výpočtem) lepší než jeden tlustý svetr. Při velkém zjednodušení můžeme říci, že každá vrstva vyváží 0,4-0,6 °C v prostoru. Při klasické poučce energetického managementu, kdy snížením teploty o 1 °C dosáhneme úspory 4-6 %. To znamená, že jedna vrstva oděvu navíc nám snižuje náklady na vytápění o 2-3 %.
Věk a pohlaví nehraje roli. Starší lidé mají sice nižší produkci metabolického tepla, ale naproti tomu se i méně potí a tím ztrácí méně tepla vypařováním. I ženy mají nižší produkci metabolického tepla, ale taktéž nižší teplotu pokožky a tedy opět i nižší ztráty. Exaktním měřením nebylo prokázáno, že by ženy vnímaly okolní teploty jinak než muži (dle MANGUM, B., HILL, J. Thermal analysis, human comfort, indoor environments a ASHRAE Handbook 2005 Fundamentals). Častější a mnohdy zmiňovaná citlivost na chlad je tak pravděpodobně zapříčiněna jinou skladbou oblečení než čímkoli jiným.
Na metabolickou produkci tepla, která u dospělého člověka činní dle aktivit 50-100W/m2 má taktéž vliv dostatek energie a tekutin v těle. Pokud tělo nemá dostatek zdrojů začne omezovat i produkci tepla, zpomalovat krevní oběh a omezovat jeho funkci v okrajových částech těla postupným zúžením cév. Můžete tak časteji vnímat studené ruce, nebo obecně končetiny, nos, uši.
Více se přetápí na jaře než na podzim
Další faktory, jako např. denní cyklus člověka, nehrají významnou roli. Vždy však platí, že každé tělo je unikátní a proto je i určitá míra nespokojenosti v budovách tolerována. Nebojte se snížit teploty na 20-21° C u běžných kancelářských činností. U těch odvážnějších můžete vyzkoušet i 19 °C. A pozor, mnohem častěji se přetápí v jarních měsících než podzimních. Opadá určitá obezřetnost na správné nastavení technologií, a taktéž nejsou zohledňovány vyšší solární zisky, které nám dokáží na jaře s vytápěním pomoci.